Chov a odchov Tereky hnědé Tereka hnědá – Pelusios castaneus (Pelusios latinsky: bahno, bahnitý, castaneus: kaštanově hnědý) popsána Schweiggerem v roce 1812.
Popis druhu	Pelusios castaneus je středně velká želva. Karapax (do velikosti 22 – 25 cm) je protáhlý, oválný, vzadu mírně rozšiřující se, a má nízký páteřní kýl obvykle ve tvaru výčnělků na čtvrtém a pátém vertebrálním štítku. Zadní okrajové štítky nejsou zoubkované. Barva karapaxu je rozmanitá; od žlutavě hnědé k olivově zelené, temně hnědé nebo černé, nejčastější je tmavě hnědá. Plastron je poměrně velký, pohyblivá přední část je méně než dvakrát tak dlouhá než interabdominální šev (u mých jedinců je poměr 1 : 1,6). Záklopka-pohyblivá část obsahuje pár mezoplastrálních kostí, jež se táhnou podél středové linie a dovoluje přední část plastronu v dospělosti uzavřít (u Pelusios broadleyi je poněkud nepohyblivá a u tereky Pelomedusa subrufa zcela chybí). Bramble a Hutchison (1981) zjistili, že pohyb záklopky upravuje axillární podpěra sloužící jako páka pro upevnění velkého zavíracího svalu. Tento sval je podle všeho odvozený od dýchacích svalů . V zadní části mezi análními štítky je plastron hluboce vyříznutý. V zadní části mezi abdominálním a femorálním štítkem může být plastron mírně zúžen. Plastrální vzorec je: abdominální > femorální > hum >< intergulární > anální >< pectorální > gulární štítek Intergulární štítek je 1,3 až 1,5 krát delší než široký a podle jeho tvaru lze poměrně bez problémů určit, že se jedná o Pelusios castaneus a ne jinopu africkou tereku rodu Pelusios, neboť je protáhlý, oválný a na vnějším okraji vždy zúžený. Most (mezi karapaxem a plastronem) je široký a axilární štítek chybí. Obvykle je plastron žlutý a po okraji černě lemovaný. Podle zbarvení plastronu je možné určit, ze kterého biotopu želva pochází, neboť želvy z otevřených travnatých savan mají plastron téměř jednolitě žlutý jen s úzkou obrubou. Naproti tomu želvy z lesních lokalit mají více či méně černě lemované okraje plastronu (tak jako moji chovanci – viz foto samec, foto samice, foto roční mládě) nebo dokonce zcela černý plastron jako tato želva z rovníkové Afriky, pravděpodobně z Gabonu (foto plastronu, foto karapaxu). Hlava je prostřední velikosti, poměrně široká s jemně protaženým čumákem. Na bradě jsou, tak jako u všech afrických terek, dva výrůstky-vousky. Hlava je od olivové barvy po hnědou s tmavou kresbou. Krk a končetiny jsou žluté až šedivé (v horní části tmavší šedé a ve spodu šedožluté), a na přední části předních končetin je několik rozšířených příčných šupin. Mezi prsty je plovací blána. Na každé končetině je pět drápů, což je další znak společný pro všechny africké tereky. Samec má lehce vydutý plastron, plastron samic je plochý. Další rozlišující znak mezi pohlavími je výrazně delší a silnější ocas samce. Pomocným rozlišovacím znakem je tvar zářezu análních štítků v zadní části plastronu. Samec je má ve tvaru ostré V, kdežto samice klenuté U. Tento rozlišovací znak v literatuře uváděn, zřejmě protože nemusí být u všech samců tohoto druhu, jak jsem se mohl přesvědčit na jiných jedincích. A měl jsem rovněž možnost vidět i samici s poměrně ostrým análním zářezem. Prodejce, od kterého mám své želvy, mi potvrdil, že tento znak byl společný pro celou skupinu želv dovezených z Ghany. Tuto skutečnost mi rovněž potvrdil Harald Artner, že většina samců Terek hnědých skutečně má ostrý zářez mezi análními štítky.							Foto: Hynek Prokop
								Foto: Hynek Prokop
								Foto: Hynek Prokop
								Foto: Hynek Prokop
								Foto: Hynek Prokop
Rozšíření	Pelusios castaneus se vyskytuje od Guineje a Senegalu (pohled na zcela žlutý plastron želvy ze Senegalu, foto Harald Artner) až po severozápadní Angolu a ve Středoafrické republice na západě Afriky. Vyskytuje se rovněž na ostrovech Sao Tome, které leží na rovníku nedaleko pobřežních vod Gabonu (viz mapa). Podle Schwartze a Thomase (1975) byla introdukována (rozšířena) na Guadeloupe a na malých Antilách.							Foto: Harald Artner
Geografické variace	Pelusios castaneus je nyní uvažována jako monotypický druh, avšak jisté znaky, zdá se, ukazují, že v budoucnu možná dojde ke změně, neboť od západu k východu a od savany na severu k pásu lesů na jihu dochází u jednotlivých exemplářů k vyhlazování rhamphotheca, ztemňování a zmenšování vlnitosti kresby na hlavě a rozvoj pigmentace okrajových částí plastronu (Roger Bour, pers. comm.) – jedinci z Gabonu například mají již zcela černý plastron a jedinci ze Senegalu naopak velmi světlý (viz výše). O Rogera Boura jsem získal dvě fotografie exempláře Pelusios castaneus z ostrovů Sao Tome, který má zcela černý plastron (viz foto plastronu a foto karapaxu). Ale že se nebude jednat o jednoduchou záležitost dosvědčuje fotografie exempláře Pelusios castaneus, kterou pořídil Jérôme Maran v Gabonu (viz foto plastronu). Podle mých dosavadních zkušeností s odchovy těchto zvířat, má rovněž významný vliv na zbarvení plastronu vlhkost při líhnutí (viz níže), takže nejenom typ biotopu, ve kterém žijí rodiče, ale i samotná inkubace. Potom je na snadě otázka, zdali tato variabilita by měla být základem pro rozčlenění tohoto druhu na jednotlivé poddruhy, když určitou změnu ve zbarvení mohu ovlivnit prostředím.							Foto: Roger Bour
								Foto: Roger Bour
								Foto: Jérôme Maran
Lokality výskytu	Pelusios castaneus žije v rozličných biotopech jako jsou například rychleji i pomaleji tekoucí řeky, v mokřinách, bažinách, jezerech a mělkých bažinkách. Podle literatury mnoho těchto vodních ploch vysychá a tak želvy jsou každoročně nuceny k letní aestivaci (spánku) zahrabány v písku na břehu nebo na dně v blátě. Narozdíl od tereky Pelomedusa subrufa je však pro všechny tereky rodu Pelusios letní spánek v bahně spíše výjimečný, neboť obývají vlhčí biotopy. Rovněž Harald Artner mi potvrdil, že jeho želvy nemají žádnou aestivaci a že se ani samy nezahrabávají, ačkoliv mají možnost to udělat.
Údaje o chování a rozmnožování	Jako součást námluv se samec opakovaně přibližuje k samici od zadu, jakoby očuchává její zadní končetiny a ocas. Neustále se jí snaží podplavávat odspodu a dotýká se svým čenichem jejího hrdla. Poté na ni vyleze a hlavou se snaží zatlačit hlavu samice do krunýře. Jakmile je samice připravena, samec se opatrně přesune na zadní část karapaxu a pokouší se o spojení. V průběhu pohlavního styku plave samec se zcela nataženým krkem před zataženou hlavou samice (Rödel, 1989). Cansdale (1955) popsal, že v západní Africe v únoru a v březnu samice vyhrabávají hnízdo a snášejí 6 – 18 vajíček s měkkým křídovým povrchem. Villiers (1958) pospal, že samice v zajetí nakladla 12 vajec ve velikosti 36 x 21 mm. Rödelsova (1989) samice chovaná v zajetí nakladla vejce do vody v březnu a v září a z devíti vajec o velikosti 40 x 21 mm se po 76 až 84 dnech úspěšně vylíhla mláďata. Harald Artner inkubuje vajíčka tereky Pelusios castaneus při teplotě 29,5° C s nočním poklesem až k 25° C po dobu 6 hodin a průměrná délka takto inkubovaných vajec je 60 dnů. Dosud není potvrzené, zdali má teplota při inkubaci vliv na pohlaví želv, ale je pravděpodobné, že má. Mláďata o velikosti (30-40 mm) mají tmavý téměř černý karapax se žlutým zabarvením na vnitřní straně okrajových (marginálních) štítků a plastron s několika velmi malými žlutými skvrnami, a žlutý přerušovaný proužek táhnoucí se od spodního okraje očního důlku až k tympánu na tmavě šedivé hlavě. Rödelsova (1989) zvířata přijímala všechny druhy masité potravy, jako např. psí krmení, ryby, žížaly, plže; rovněž přijímala jahody a banány. Podle Broadleye (1981) i Boura (1983) je tento druh pravděpodobně příbuzný druhu P. castanoides a vyhynulému P. seychellensis (resp. podle Haralda Artnera se v případě Pelusios seychellensis jedná o chybně rozpoznanou populaci Pelusios castaneus – tato skutečnost bude zřejmě v nejbližší době rozřešena, neboť jsou tyto druhy porovnávány na genetické úrovni). Tyto hypotézy však mají jeden zásadní logický nedostatek: Pelusios castaneus je západoafrická želva, zatímco Pelusios castanoides a Pelusios seychellensis jsou východoafrické želvy, resp. ze Seychelských ostrovů a je tak jakákoliv přirozená migrace nereálná.
Chov	Tereka hnědá - Pelusios castaneus se dostala do mého chovu v únoru 1998 (legální dovoz z Ghany byl uskutečněn asi rok před tím). Od počátku bylo zřejmé, že se jedná o pár. Sameček (v té době asi tří až čtyřletý) měl již výrazně vklenutý plastron. Po poměrně rychlé adaptaci začaly obě želvy dobře přirůstat (viz tabulka).
datum měření	samice						samec
	karapax (cm)*	plastron (cm)			váha (v dkg)		karapax (cm)*	plastron (cm)	váha (v dkg)
únor 1998	15,30	13,00			42,00		11,90	9,60	16,00
březen 1998	-	-			45,90		-	-	19,60
duben 1998	-	-			47,00		-	-	20,10
červen 1998	-	-			49,00		-	-	20,80
červenec 1998	15,50	13,10			49,20		12,00	9,90	21,00
srpen 1998	-	-			47,00		-	-	21,50
září 1998	-	-			49,10		-	-	21,20
říjen 1998	-	-			51,80		-	-	23,00
listopad 1998	-	-			52,60		-	-	23,10
prosinec 1998	-	-			53,00		-	-	23,20
leden 1999	15,90	13,50			55,10		12,40	10,20	23,80
březen 1999	-	-			57,00		-	-	24,80
duben 1999	-	-			59,30		-	-	26,00
květen 1999	-	-			62,00		-	-	29,00
červen 1999	16,90	14,20			64,00		13,70	11,00	30,30
červenec 1999	-	-			65,50		-	-	30,80
srpen 1999	-	-			66,30		-	-	32,50
březen 2000	-	-			66,50		-	-	41,50
duben 2000	-	-			70,10		-	-	43,00
červenec 2000	18,10	15,20			68,00		16,50	12,80	40,30
září 2000	-	-			74,10		-	-	44,00
listopad 2000	-	-			77,60		-	-	44,50
leden 2001	-	-			79,80		-	-	47,80
únor 2001	18,10	15,30			83,50		17,00	13,10	50,00
březen 2001	-	-			80,20		-	-	51,60
duben 2001	-	-			83,00		-	-	52,60
duben 2001	-	-			73,20				53,50
červen 2001	18,40	15,50			74,00		17,70	13,50	53,50
říjen 2001	18,80	15,80			81,00		17,80	13,60	53,20
únor 2002	18,90	16,00			93,20		18,60	14,10	64,50
červenec 2002	19,30	16,30			87,40		18,90	14,40	64,00
	Pozn.: želvy jsou měřeny po karapaxu, takže se do údaje promítá zkreslení způsobené klenutím karapaxu, v současné době samice (měřeno vzdušnou čarou) měří 17,40 cm a samec 16,60 cm.
	Přibližně jednou až dvakrát do roka dochází u obou želv k mohutnému svlékání staré kůže, která na nich vlaje v dlouhých cancourech. Po každém svlečení mají vždy mnohem jasnější barvy, nikdy jsem však nepozoroval jejich přizpůsobování se barvě okolí (mimikry). Obě želvy jsou chovány po celou dobu společně v akvateráriu 110,0 x 55,0 x 50,0 cm. Přibližně ve výšce 20 cm je vlepena plošina asi 55,0 x 55,0 cm. Výška vody je okolo 18 cm (což je asi 100 l vody). V akváriu používám vodní filtr a topné tělísko nastavené po většinu roku cca na 30° C. Na dně je hrubý štěrkovitý písek, který je rovněž v několikacentimetrové tloušťce na plošině. Želvy převážně chodí po dně, ale není pravdou, že by neuměly plavat. Světlo mají v kombinaci denní se zářivkou umístěnou vně akvárií. V akvateráriu již nemám žádný další zdroj světla a tepla (žárovku). Pelusios castaneus je téměř výhradně masožravá želva, proto krmeni sestává především z vepřového nebo hovězího srdce či jiného červeného masa, ryb nebo rybího masa, žížal. Čas od času dostávají tvrdý sýr. Do krmení občas přidávám Roboran pro exoty, strouhanou sépiovou kost (tu někdy pouze nakrájím na tenké plátky a dávám ji volně na hladinu, želvy ji potom i dlouhodobě okusují), občas doplňuji potravu přípravkem Combinal AD3 nebo Combinal E (v dávce přibližně 1 kapka na 10 – 20 dkg živé váhy). Z ovoce si s oblibou pochutnávají především na třešních, ale sežerou i jahody, banány, hroznové víno apod. Docela často jim dávám listy pampelišky, které jenom tak okusují. Více než pampelišku preferují listy salátu, které celé sežerou. V poslední době častěji používám ke krmení směs výše uvedených potravin, rozemletou a zalitou v želatině. Směs želvy dobře přijímají a umožňuje to zvýšit podíl rostlinné složky a zabezpečit stálý přísun vitamínů a minerálních látek. V době, kdy byl do potravy přidáván Roboran, jsem pozoroval vyšší sexuální aktivitu samce. Želvy jsou chovány po celou dobu společně. (Pozn.: Harald Artner rovněž všechny své tereky Pelusios castaneus chová celoročně společně, samce i samice, a všechna vajíčka jsou oplodněná). Želvy jsou velmi snášenlivé jak k sobě navzájem tak k ostatním druhům, se kterými po určitou dobu byly chovány společně (Pelomedusa subrufa, Pelusios niger, Pelusios sinuatus, Pelusios carinatus a další). Nenapadají se ani při krmení, což je způsobeno zřejmě tím, že po potravě nevyrážení, ale nasávají ji. Želvy jsou aktivnější za soumraku a při rozednívání. Proto je potrava většinou podávána v podvečer. Ale na rozdíl od tereky Pelomedusa subrufa v noci spí.
Odchovy	Protože údaje o odchovech jsou čím dál tím rozsáhlejší a začínají se objevovat zajímavé skutečnosti, které bude určitě potřeba i nadále sledovat, jsou informace o odchovech Pelusios castaneus na samostatné podstránce.
Ghana	Protože zastávám názor, že každý správný chovatel želv by měl vědět odkud jeho chovanci pochází (a to i v případě, že se jedná i o generaci odchovanou v zajetí), a to zejména z důvodu, aby podmínky vytvořené v teráriu co nejvíce odpovídaly podmínkám původu. Tyto znalosti napomohou zavést například určité střídání teplot, které je pro želvy signálem k páření nebo například ke kladení vajec. Proto jsem si zjišťoval, jak je to s počasím v Ghaně. V Ghaně jsou přibližně tři pásma s různým podnebím, přičemž ve třetím pásmu se vodní želvy téměř nevyskytují a toto pásmo je zde uvedeno pouze pro úplnost. Průměrné teploty a množství srážek v průběhu roku v celé zemi je uveden v této tabulce.
měsíc	teplota (st. C)			počasí				průměrné srážky m/m^2
leden	27			slunečná obloha				0,6
únor	28			slunečná obloha				1,1
březen	28			slunečná obloha				2,2
duben	28			lehké deště				3,5
květen	27			těžké deště				5,3
červen	26			těžké deště				7,8
červenec	25			lehké deště				2,0
srpen	24			ojedinělé přeháňky				0,7
září	25			ojedinělé přeháňky				1,7
říjen	26			slunečná obloha				2,5
listopad	27			slunečná obloha				1,3
prosinec	28			slunečná obloha (sucho)				0,8
	Na většině území Ghany bývají nejvyšší teploty v březnu, nejnižší v srpnu. Chladné období roku je mezi červnem a zářím, kdy bývá hlavní období dešťů.
			1. Zóna jihovýchodní pobřeží			2. Zóna jihozápad a střed země		3. zóna severní třetina země
	Podnebí		tropické, teplé a poměrně suché			tropické deštné, horké a značně vlhké		tropické, horké a suché
	Terén		přímořské nížiny a tropické deštné lesy			husté tropické deštné lesy		travnatá kontinentální savana
	Průměrná teplota		25^oC - 30^oC			30^oC		30^oC – 35^oC
	noční		cca o 8^o C nižší než denní			cca o 10^o C nižší než denní		cca o 12^o C nižší než denní
	Množství srážek		mírné			výrazné, uvnitř lesů jsou deště těžké a období dešťů a trvá déle		poměrně malé množství srážek, počasí se stává sušším
	Období dešťů		dvě období dešťů od dubna do června s krátkým obdobím v říjnu, největší deště v jižní části bývají v červnu			dvě období dešťů od dubna do července a od září do listopadu, největší deště bývají v červnu		pouze jedno období dešťů od května do září, vrchol období dešťů v severní části bývá v září
	Období sucha		začíná mezi listopadem a březnem			začíná mezi listopadem a březnem		začíná mezi listopadem a březnem
	zejména 3. zónu na severu zasahuje sucho a prašný vítr Harmattan vanoucí ze Sahary od prosince do března, snižuje vzdušnou vlhkost a způsobuje horké dny a chladné noci; na jihu jsou účinky Harmattanu cítit v lednu
	Jenom na okraj připomínám, že Ghana je jedinou Africkou zemí, která využila možnosti, zařadit želvy žijící na svém územní do Přílohy č. III CITES, aby tak snáze kontrolovala obchod si nimi a jejich ochranu. Zařazení do III. přílohy CITES má takové důsledky, že pro potřebu vývozu ze země, která takto svá zvířata zařadila do III. přílohy, je potřeba vývozního povolení. Není však pro stejný druh již potřeba žádné vývozní povolení např. ze sousední země. Takto získaní jedinci se již neregistrují a registrační povinnost se nevztahuje ani na odchovaná mláďata.
Závěr	Na závěr bych chtěl všechny, kteří chovají nějakou tu tereku rodu Pelusios nebo i Pelomedusa, požádat zdali by se se mnou nezkontaktovali, abychom si vzájemně vyměňovali informace, popřípadě zvířata k dalšímu rozmnožování, protože bohužel těchto tolik zajímavých zvířat je v naší republice velmi málo. HProkop@seznam.cz nebo Pelusios@seznam.cz.							HProkop@seznam.cz Pelusios@seznam.cz
Další fotky Terek hnědých (Pelusios castaneus)	Samice z Ghany (pohled shora)							Foto: Hynek Prokop
	Samice z Ghany (pohled z boku)							Foto: Hynek Prokop
	Samec z Ghany (pohled shora)							Foto: Hynek Prokop
	Samec z Ghany (pohled z boku)							Foto: Hynek Prokop
	Juvenilní samička z Toga (plastron)							Foto: Hynek Prokop
	Jiná juvenilní samička z Toga (plastron)							Foto: Hynek Prokop
	Pohled zpředu na uzavřenou želvu (želva z Gabonu s černým plastronem)							Foto: Hynek Prokop
Další informace	o Terece hnědé (Pelusios castaneus) naleznete na těchto internetových adresách: A Cupulatta (Galerie des Tortues)							Foto: Hynek Prokop
Copyright © Ing. Hynek Prokop 2002 Všechna práva vyhrazena All rights reserved Poslední aktualizace: 11.11.2002	Všechna práva vyhrazena. Žádná část těchto textů nebo obrázků nesmí být reprodukována, nikde jinde publikována, uchovávána v rešeršních systémech nebo přenášená jakýmkoliv způsobem včetně elektronického, mechanického, fotografického či jiného záznamu bez předchozího souhlasu majitele autorských práv. Texty nebo obrázky mohou být ze stránek stáhnuty pouze pro osobní a/nebo studijní potřebu. All rights reserved. Those articles and pictures may not be reproduced, stored in a retrieval system, or transmitted, in any form or by any means, electronic, mechanical, photocopying, recording or otherwise without the prior permission of the copyright owner.